Přešlapování kolem přechodných forem

 

Frank Sherwin, M.A.

Zoolog a vedoucí semináře v Institutu pro výzkum Stvoření

(Back to Genesis č. 218, únor 2007)

 

Lidé stavějící se skepticky k podivné teorii pana Darwina používali po léta vskutku pozoruhodnou knihu evolucionistky Barbary J. Stahlové z univerzitní přípravky svatého Anselma v New Hampshire. Nazývá se „Historie obratlovců: Problémy v evoluci“ (1974) (1). Bohužel je dnes již rozebrána. Dr. Stahlová, profesorka anatomie a paleoichtyoložka, není samozřejmě přítelkyní kreacionismu. Byla však tak intelektuálně poctivá, že napsala tuto 604stránkovou knihu dokumentující onu spoustu problémů, jež provázejí údajnou evoluci obratlovců.

 

Darwinisté se samozřejmě honem snažili výzkumy Dr. Stahlové zdiskreditovat. V posledních letech je jejich jedinou „závažnou“ kritikou konstatování, že kniha je zastaralá a cokoli se v ní píše, je nyní (naštěstí) passé.

 

Dovolím si nesouhlasit. V roce 2001 vydal Edwin H. Colbert se svými spoluautory páté vydání „Colbertovy evoluce obratlovců“ (2). Podrobný výzkum Dr. Stahlové plně obstál po všechna ta léta i při srovnání s Colbertovým novějším textem. 

 

Původ ptáků: „Jelikož nemají fosilní důkazy, mohou paleontologové říci málo o době, kdy se (oněch šedesát devět  žijících čeledí pěvců) … objevilo“ (Stahlová, str. 386). „Ze všech tříd obratlovců je o ptácích nejméně známo z fosilních nálezů“ (Colbert, str. 236).

 

Původ velryb: „Jako u většiny čtvernožců druhotně přizpůsobených životu ve vodě, je mimořádně obtížné určit rodinu pozemských živočichů, z nichž vyšly velryby“ (Stahlová, str. 486). „Podobně jako netopýři, i velryby (v obecném a širokém smyslu) se objevují náhle v raném terciéru, plně přizpůsobené díky hlubokým zásahům do stavby těla“ (Colbert, str. 392).

 

Původ obojživelníků: „Protože fosilní materiál neposkytuje důkazy jiných aspektů přeměny z ryby ve čtvernožce, museli paleontologové spekulovat o tom, jak se vyvinuly nohy a dýchání plícemi“ (Stahlová, str. 195).

„Toto je jistě logické vysvětlení prvních kroků v přeměně ze života ve vodě k životu na souši. Můžeme o tom jen spekulovat“ (Colbert, str. 84-85).

 

Původ plazů: „Původ plazů je stále nevyřešeným problémem“ (Stahlová, str. 318). „Bohužel je fosilní historie plazů velmi kusá, takže je nutné většinu jejich evoluce doplnit volnými dedukcemi“ (Colbert, str. 154).

 

Původ ryb: „Vyšší ryby, když se objevují v období devonu, už získaly vlastnosti, jež je identifikují jako patřící k jednomu či druhému z hlavních společenství kostnatých či chrupavčitých forem“ (Stahlová, str. 126). „Obě tyto skupiny (kostnatí i chrupavčití) se objevily v raném siluru, a je sice možné, že pocházejí z doby dřívější, ale nemáme fosilní důkazy, abychom to ověřili“ (Colbert, str. 53).

 

Srovnejte tento nedostatek fosilních důkazů pro evoluci s jasným důkazem pro stvoření: náhlý výskyt plně adaptovaných obratlovců (i bezobratlých) ve fosilních nálezech.

 

  1. Stahlová, Barbara, 1974. Historie obratlovců: Problémy v evoluci, New York: Dover Publications, Inc.
  2. Colbert, E.H., M.Morales, and E.C. Minkoff, 2001. Evoluce obratlovců: Historie strunatců v průběhu věků, 5. vydání, New  York: Wiley-Liss, Inc. 

 

Zpět