11. OMYL

Mnozí dnes věří, že demokracie je to nejlepší, co zatím lidé vymysleli. Ve skutečnosti je to spíše to poslední. Na demokracii dodýchala jak říše babylónská, tak zřejmě i Sodoma s Gomorou a celý předpotopní svět. Lidovláda je už z principu neproveditelná. Někdo dychtí vládnout a někdo je naopak rád, když mu vládnou jiní. A další zas neumí vládnout ani sobě, takže někteří musí být ovládáni, aby neškodili.

Demokracie – vláda lidu? Stačí si přečíst některé názory “lidu” při různých anketách nebo “pozorovat dav”, a každému trochu soudnému člověku musí při pomyšlení na vládu takového lidu zajít chuť. Málokdo si uvědomuje, že naprosto všechny současné fungující demokracie vyrostly z kořenů přísně praktikované morálky a náboženské víry – jenže dnes jsou tyto kořeny jeden po druhém vysekávány “ve jménu demokracie”. Všechny demokracie byly budovány lidmi, kteří v sobě měli zakořeněné určité mravní principy – a žili je – ať už jim rozumově věřili, souhlasili s nimi nebo ne. Chtít ale rozumnou vládu na generaci lidí otupených materialismem, jejichž mravní a rozumové schopnosti jsou blízké nule či oboru záporných čísel, je pro budoucnost lidstva opravdu “velkou nadějí”.

Moderní demokrat je člověk, který toleruje téměř všechnu duchovní špínu ve jménu jakési pofiderní svobody, ale zakročí, když ji někdo fyzicky realizuje. Dovolí rozdráždit psa, ale ten pes nesmí kousnout. Z billboardů, médií, tisku a ze všech stran nás tisíce věcí ponoukají ke zlému činu, ale běda, když podlehneme a ten čin vykonáme. Proto jsou v demokracii vězení přeplněná a policie nestíhá.

Kouřit smíme v demokracii už v prenatálním věku (matka), ale z rakoviny plic a v krematoriu si mohou všichni vyplakat oči. Rodiče dovolí, aby jejich dcera chodila skoro nahá, ale běda, kdyby se jí někdo dotkl. Zločinci jsou ve filmech hrdinové a brutalitu a zlo můžete nasávat denně už od mateřské školky – ale vyzkoušet si to nesmíte ani na zvířeti. Běda, když se necháte svést. Na skutky má demokracie spoustu paragrafů. Na rozdíl od všech aktivit, které k těmto zlým činům ponoukají, k nim dávají návody a chuť. To je “logika” demokracie.

Proto dnes nemůžeme pochopit, proč lidem dřív tolik záleželo na tom, co kdo říká, jaké knihy se tisknou a čtou a s kým se (třeba mladý člověk) stýká. Proč některé knihy pálili a určité projevy, které dnes řadíme mezi “neškodné”, tvrdě trestali. Nejde nám do hlavy, proč to nenechali být a cenzurovali to, co my považujeme za “nezadatelná práva každého člověka”. Moderní společnost však tuto “neškodnou” setbu dennodenně sklízí – ne už ve slovech, knihách nebo filmech, ale v činech!

Zlé konání je často motivováno tím, co vchází do našich očí a uší. Demokracie podceňuje zlé vlivy a jejich souvislost s činy. A naopak se přeceňuje síla mravnosti a moudrosti většiny. To je velká naivita, jak praví básník: “Dav, ač mnoho hlav má, bezhlavý je přec.” Přečtěte si, jak skončila demokratická převýchova jednoho uličníka mezi stem slušných chlapců......................Více o tom v Komentáři


Na předchozí omyl     Zpět     Na další omyl