14. OMYL
Mnozí dnes věří, že smysl života nikdo nezná, snad to jednou věda zjistí. Ve skutečnosti vždycky žili lidé, kteří věděli, co je dobré a co zlé, proč jsme tady, odkud a kam jdeme a co má v životě smysl. To, že jim málokdo naslouchá a většina společnosti pak nemá o těchto věcech ani ponětí (nějaká ušlechtilá víra je jim spíš k smíchu a takového člověka zařadí ke kuriozitám světa), nic na podstatě věci nemění. Psi štěkají, karavana jde dál.
Lidé moudří, laskaví a ukáznění žili za všech dob a neohlíželi se na to, jestli pravda “dost vynáší” a zda život podle ní nebude těžší než ten ve lži. Kdo miluje pravdu, obětuje se pro ni! Vždy žili lidé, ať už jich bylo málo či více, kteří dávali přednost ryzímu charakteru před materiálními výhodami, kteří se nebáli chudoby či smrti, ale báli se pošpinit si čest, žít ve lži nebo někomu ublížit. Těmto lidem ostatní většinou nerozuměli, špatně jim radili, ignorovali je nebo pronásledovali. Nechápali je.
Mnoho trápení si dnes lidé připravují sami svým špatným postojem k životu. Velké nároky, minimální vděčnost, hodně mít a málo dát – to je styl života, který dnes mnoha lidem působí doslova peklo na zemi. Jak osvěžující a vznešené je být za vše, i za maličkosti vděčný! Že mohu žít, probudit se, existovat. Že totéž mohou moji přátelé a ostatní lidé!
Když mě něco trápí, mohu být šťastný, že to trápí mne, a ne někoho jiného!! Když se něco nezdaří, Kristus mne učí, že na nic nemám nárok, ani na holý život, natož aby se dařilo. Vše je navíc, dar, který mohu a nemusím dostat. S takovým postojem se jinak žije! Když mi někdo ubližuje, mohu být šťastný, že trpím já, a ne někdo jiný, že netrpí třeba právě ten, kdo mi ubližuje. Ne, žádné obavy, pokrok by to nezastavilo – jen zbytečné psychické utrpení pramenící z nenaplněných nároků. Třeba majetkových. Kolik lidí má v současném moderním světě tisíckrát víc, než je i ke slušnému životu skutečně třeba. A přece se trápí, protože na svém majetku fanaticky lpí. Vzpomínám si na muže, který umíral v bolestech a současně mě neustále posílal do vedlejší místnosti podívat se, jestli mu sestra nevzala skříňku, která se jí líbila. Moc se bál, aby o ni nepřišel. Takhle žije mnoho lidí - umírají za živa. A věda?
Mezi schopností dělat vědu (inteligencí) a správným postojem k životu (moudrostí) není žádná příčinná souvislost. Rozdíl mezi inteligencí a moudrostí je zhruba tento: Inteligentní člověk ví, co chce a jak toho dosáhnout. Moudrý člověk ví, co má chtít (J. S.). Z tohoto důvodu nemůžeme hledat ve vědě spásu, podobně jako v dobrém nástroji není ještě záruka kvalitně vykonané práce. Věda sama nemá prostředky k hledání smyslu života – může ale poskytnout užitečné (nikoli však nezbytné) informace.
Příkladem jsou dnes přírodovědci, kteří odmítají materialistické fantazie o vzniku života či člověka a ukazují na jinou alternativu vzniku druhů než evoluční biologie. Příkladem jsou přírodovědci, kteří odmítli dávat svou inteligenci na zločinné cíle politických režimů, ve kterých žili. Je jasné, že argumenty těchto vědců jsou cenné zase jen pro ty, kteří mají určitou životní moudrost (rozum v hlavě) a preferují povahové kvality před materiálními výhodami.......................Více o tom v Komentáři